Do Chráněného bydlení Slapy přišli manželé Zuzana a Michal jako nesezdaní partneři z týdenního stacionáře nedaleko od Slapů. Oba vyrůstali v rodinách, oba absolvovali tehdy tzv. zvláštní školy a až v dospělosti začali využívat sociální pobytové služby.
Paní Michaela si prošla téměř všemi sociálními službami, které jsou určené na pomoc lidem s mentálním znevýhodněním. Využila možností sociálních služeb a díky vlastnímu úsilí se dostala, až ke službě terénní, s jejíž podporou žije již téměř samostatně.